Inflace v ČR: co říkají čísla za poslední tři čtvrtletí

Spotřební koš pod lupou: kde ceny rostly nejrychleji

Podle dat Českého statistického úřadu dosáhla průměrná meziroční inflace v prvním pololetí tohoto roku 3,1 %, přičemž eurozóna ve stejném období vykazovala 2,6 %. Na první pohled rozdíl nevypadá dramaticky — jenže složení cenového růstu odhaluje strukturální napětí, která se v souhrnném čísle ztrácejí. Nejvyšší meziroční přírůstky zaznamenaly kategorie bydlení a energie (6,2 %), potraviny a nealkoholické nápoje (4,8 %) a stravování mimo domov (5,5 %). Naopak kategorie oděvů a elektroniky mírně deflovala, čímž celkový index zmírňovala. Tento nesoulad je klíčový pro pochopení, proč průměrná domácnost pociťuje cenový tlak výrazněji, než by odpovídalo souhrnné statistice: výdaje na bydlení, jídlo a energie tvoří u nižších a středních příjmových skupin více než 55 % skutečného rozpočtu. Srovnání se zeměmi V4 ukazuje, že Slovensko a Polsko dosáhly rychlejší dezinflace díky dřívějšímu uvolnění energetických zastropovaní. Česká republika zastropování cen energie udržovala déle, což krátkodobě tlumilo inflaci, avšak odložilo část přizpůsobení do pozdějšího období. Výsledkem je, že tuzemský inflační cyklus je o přibližně dvě čtvrtletí opožděn za polským vývojem. Redakce bude tento vývoj sledovat čtvrtletně a aktualizovat data vždy po zveřejnění nových čísel ČSÚ.